Cesta k hudbě

STUDIA 

• STŘEDNÍ PEDAGOGICKÁ ŠKOLA  |  PRAŽSKÁ LIDOVÁ KONZERVATOŘ (bicí, skladba, dirigování, klavír a zpěv)

• MASARYKOVA UNIVERZITA | Filozofická fakulta | obor Hudební věda 

• Hudebním pedagogem / praktickým lektorem od roku 1988  |  specializace: klavír, bicí, zobcové flétny, kytara a akordeon

ZKUŠENOSTI / SPOLUPRÁCE: Pražský filmový orchestr  |  Svatotomášský sbor  |  Johann Strauss Operette Wien  |  Bach Collegium Praha a další 

Moje cesty k hudbě: Od dětství po současnost

Začátek muzikantské cesty

Díky mé mamince se mi už od malička líbily bicí nástroje. Nepřetržitě mi pouštěla desky s Gustavem Bromem a Milanem Chladilem. V postýlce jsem prý vždycky tleskal a nejvíc mě fascinoval zvuk bicích. V pěti letech jsem se poprvé dotkl kláves našeho klavíru. Ležel jsem pod ním, objevoval tóny a skládal melodie, které mi zněly v hlavě.

První hudební kroky

Ve svých šesti letech jsem začal navštěvovat Lidovou školu umění ve Zlíně, kde jsem měl tu čest učit se od přísné, ale spravedlivé paní učitelky Jírů. Kromě ní jsem navštěvoval ještě paní Veselou, která nám s mými kolegy - Vítem a Ríšou - vysvětlovala tajemství hudební nauky. I když byla občas také přísná, vždycky jsme se nakonec zasmáli. 

Zimní lumpárny

Jedno zimní odpoledne, když jsme se vraceli domů z hudební nauky, jsme si s klukama udělali sněhové koule. Rozhodli jsme se, že je zkusíme házet z výšky na chodník, kudy procházeli lidé. Vít hodil kouli jedné paní na klobouk a já svou kouli přidal! V tu chvíli jsme dostali strach a se smíchem jsme se snažili rychle schovat. Jenže úsměv nám rázem z tváří zmizel, když se nad námi objevila ona paní, ozdobená sněhem. Ríšovi a Vítovi dala rychlou facku.. a já? Já dodnes slyším její poznámku: „Že se nestydíte, soudruhu!“  Dlouho jsme se tomu pak smáli. 

Založení kapely

Na konci osmé třídy, v roce 1970, jsme s kluky založili kapelu, kterou jsme nazvali THE FOUR BRIX (Čtyři cihly). Moje první aranžmá začalo úpravou písně „Pictures of the Maschtick Men“ od skupiny STATUS QUO. Kluci se rychle naučili hrát a brzy jsme začali se zkouškami. Zpíval Luboš Sedláček, Michal Vilím hrál sólovou kytaru a já, původně klavírista, jsem se přeorientoval na bicí.

První úspěchy a školní roky

Naše zkoušky probíhaly v mém pokoji, kde jsme skákali z nápadu na nápad. Michal sehnal starší elektrickou kytaru, kterou se mu podařilo krásně vyladit. Inspiraci jsme čerpali z kapel jako CREEDENCE CLEARWATER REVIVAL a také BLUE EFFECT. Muziku jsme brali velmi vážně. Pamatuji, že jsem tehdy hrával na tamburínu položenou na posteli, s hrnci a plechovkami okolo s takovou radostí, že mi rodiče pořídili bicí soupravu AMATI KRASLICE, na kterou jsem byl velmi pyšný. 

Protože jsme ale důsledkem hutného zvuku pořízené bicí soupravy následně začali mít problémy se sousedy, maminka nám zařídila, abychom mohli zkoušet v podnikové chatce na Kudlově, což pro nás byl velký krok vpřed. 

Kapela a vojenská léta

Následně jsem začal hrát v několika kapelách, z nichž první byla ABSOLUTORIUM, kde jsem byl zpívajícím bubeníkem a kapelníkem. Nejdříve jsem musel do poddůstojnické školy v Nitře, kde jsme založili útvarovou kapelu a hráli třeba na místní Vysoké škole zemědělské a také naším velitelům v kasárnách. Přihlásili jsme se také do soutěže ASUT do Topolčan, kde jsme se však nijak v popředí neumístili. Náš útvar byl ale na nás hrdý. Při vojenské službě v Jincích jsme založili kapelu "Brdy 77", se kterou jsme se dostali až do celostátního kola vojenské hudební soutěže. To mi dalo příležitost psát vlastní písničky, například "Zelená pro život" na text Milana Galandra. 

Profesionální kariéra

V roce 1980 jsem už byl na cestě stát se profesionálním hudebníkem. Hrával jsem s různými orchestry, dokonce jsem se dostal do vinárny Flora, kde jsem se setkal s mnoha významnými hudebníky včetně kapelníka pana Rudly Havránka, u kterého jsem začal také za bicími zpívat a následně aranžovat pro orchestr řadu písní. V té době jsem začal zpívat i v pěveckém sboru BACH COLLEGIUM PRAHA.

Zahraniční angažmá a úspěchy

Od roku 1990 se otevřely cesty pro vystoupení i v zahraničí. Čtyři roky jsem byl součástí sboru Johann Strauss Operette Wien, se kterým jsme cestovali po celé Evropě. V té době jsem studoval Střední pedagogickou školu v Praze (Evropská), kde jsem maturoval v roce 1997. Během této doby jsem hrával na klavír v různých pražských podnicích a hotelech, a také jsem začal hrát na keyboard a zpívat. Po roce 2000 jsem do svých vystoupení zařadil i akordeon. 

Od roku 2001 jsem umělecky zakotvil u švýcarské společnosti SCYLLA TOURS AG jako lodní hudebník, plující po řekách Dunaj, Rýn, Labe a občas i po širém moři.

Vzdělávání a osobní rozvoj

Můj profesní i osobní život je trvale spojen s hudbou, a to v roli studenta, pedagoga i aktivního hudebníka a skladatele. V roce 2008 jsem byl přijat ke studiu oboru hudební vědy na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, kde jsem pokračoval ve vzdělávání a zároveň rozvíjel svou kompoziční činnost. 

Poslední roky a budoucnost

Dnes stále aktivně vystupuji, skládám a učím na akordeon. Spolupracuji s několika talentovanými hudebníky a pořádám programy pro seniory. Můj příběh se stále vyvíjí dál, a to nejenom na pódiu, ale i s mými studenty. Pomocí milované hudby.